30.4. (30).JPG

Hey.

Vítejte na mém blogu! Píšu tady o všem, co mi život dal i vzal. Miluji cestování, módu a svého již-brzy-manžela. Díky, že jste tady!

Glendalough | Ireland

Glendalough | Ireland

Po tisíce let lidi táhla do tohoto „údolí dvou jezer“ jeho bohatá historie, archeologie a krásná příroda. Je to opravdu neskutečné místo. Poprvé jsem o tomto místě slyšela v knize Dublin Počátky od spisovatele Edwarda Rutherfurda. Tento dvoudílný historický román jsem si zamilovala, stejně tak jako celé Irsko, a návštěva Glendalough se stala jedním z mých největší snů. Proto jsem byla nadšená z toho, že při naší návštěvě Irska budeme pobývat u města Wicklow, což je od tohoto místa, co by kamenem dohodil. Asi ani není třeba dodávat, že hned první den jsme na výlet zavítali právě sem. A bylo to přesně takové, jaké jsem očekávala – kouzelné, dobrodružné, divoké a hrozně krásné. Pak jsme samozřejmě v Irsku navštívili i spoustu dalších míst, ale nemyslím si, že tohle místo něco překoná.

Vezmeme to od začátku:

Na parkoviště u návštěvnického centra jsme přijeli pozdě z rána. Přijeli jsme autem, což je něco, co bych vám určitě doporučila, i když se sem dá dojet autobusem z Dublinu i Wicklow (ale po měsíci v Irsku jsem se naučila, že nejlepší způsob, jak objevovat ty největší krásy téhle země, je autem). Glendalough můžete navštívit kdykoli během roku, jakýkoli den v týdnu; jen mějte na paměti, že parkoviště může být uzavřené brzy z rána a později odpoledne.

Od auta jsme se vydali rovnou do národního parku. Počasí nebylo perfektní – bylo celkem chladno, padala mlha a mrholilo. Ale já jsem si nenechala ničím kazit náladu a propadala jsem kouzlu tohoto mystického místa – měla jsem pocit, že opravdu vstupuji do historického románu… A upřímně – na to bylo tohle počasí perfektní. Tento ranně křesťanský klášter byl založen svatým Kevinem v 6. století a je až neuvěřitelné, kolik se toho dochovalo. Moc lidí tu není (díky za tohle počasí!), nad hlavami nám krouží hejno havranů, procházíme se mezi kamennými náhrobky a kříži, prozkoumáváme zbytky kostela a obdivujeme kulatou věž – tohle je opravdu magické místo.

Pokračujeme dál po cestě a dostáváme se až k Upper Lake – většímu ze dvou jezer, kde je informační centrum a mapa, na které jsou vyznačené všechny pěší stezky v údolí (i nad ním). Je jich tu celkem dost a jsou rozdělené podle obtížnosti a délky, takže si velmi snadno vyberete tu, která vám nejvíce vyhovuje. My si vybrali tu bílou – „Spinc and Glenealo Valley Hillwalk“ – která je prý velmi oblíbená, má přibližně 9 km a 380 m stoupání; a nabízí ty nejkrásnější výhledy v celém Wicklow (slovo Spinc pochází z irského „An Spinc“, což znamená špičatý kopec).

Naše stezka vede od velkého jezera do celkem prudkého kopce, ale hned na začátku nabízí pohled na Poulanass Waterfall. Během dalších pár minut přicházíme k „boardwalk“, což znamená chodníček v šířce dvou trámů potažený pletivem, aby neklouzal, a vyvýšený nad zem přibližně o 15 cm. Boardwalk vede hustým lesem, takže i když se roztrhala mlha a udělalo se celkem jasno, my vcházíme do tmy. Nebudu lhát, začala jsem být trochu nervózní, obzvláště díky varovné ceduli, která je na začátku boardwalk umístěná – tato stezka je očividně jen pro zkušené vysokohorské turisty (což my nejsme!), kteří s sebou mají potřebnou výbavu, jakou je mapa, kompas, kvalitní boty a oblečení do větru. No… Mapu máme, sice malou a jenom s vyznačenými stezkami, ale alespoň něco. Kompas nemáme, a i kdybychom ho měli, stejně nevíme, jak ho použít. Botám moc nevěřím, že by něco vydržely, a na sobě mám jenom mikinu a vestu. Ale ani v nejmenším mě nenapadlo se otočit a vrátit. Tohle jsem přesně chtěla v Irsku najít – dobrodružství v divoké přírodě.

Jdeme dál a více než 600 dřevěných schodů nás dovede až na vyhlídku na Upper Lake a pane bože, jaká tohle je nádhera! Posuďte sami:

Je tu trochu větrno, ale dá se to zvládnout. Alespoň do té chvíle, než vystoupáme do nejvyššího bodu. Tady je vítr opravdu děsivý. Jsme vysoko nad údolím, boardwalk je tady jen kousek od okraje útesů, v lepších místech je půl metrů široký a není tady vůbec žádné zábradlí. Upřímně jsem se bála o svůj život. Když jsme se blížili zpět do údolí, museli jsme na boardwalk uhýbat dvou šílencům, kteří to celé sjížděli na horských kolech. To jsem vůbec nechápala, ale i my jsme to nakonec zvládli až dolů v jednom kuse a po svých.

IMG_1406.jpg
IMG_1407.jpg

I tady v údolí to fouká, ale už není kam padat, takže jsem v klidu. Glenealo Valley je krásné místo – protéká tudy řeka a na kamenech vytváří malé i větší vodopády. Stezka také vede kolem ruin bývalé hornické vesnice, což je zajímavé historické místo. Musíme se zastavit a na chvíli se zamyslet, jaký to asi tenkrát byl život. Podle brožurky tady v údolí má být velké stádo jelenů a koz, ale my potkáváme jen jednu žábu.

Vracíme se k Upper Lake a v malém bistru si na parkovišti kupujeme něco malého k jídlu. S pytlíkem hranolků se vracíme k návštěvnickému centru, abychom vyrazili domů. Srdce mě bolí, když nasedáme do auta. Strávila bych tady celou věčnost. Tohle je ráj na zemi.

IMG_1436.jpg
IMG_1437.jpg

Bylo to divoké, bylo to dobrodružné, občas docela děsivé. Ale ani na vteřinu jsem necítila úzkost, nebo jiné starosti. Cítila jsem absolutní volnost a obrovskou pokoru, že bůh tohle všechno stvořil a já jsem tady, abych to mohla vidět.

Brzy se ozvu s dalším článkem z Irska. Do té doby se mějte krásně.

 

Make Them Envy

xxx

Dublin | Ireland

Dublin | Ireland

The New Beginning

The New Beginning